Ear saver levá strana

Ear saver

Ear saver

Asi před měsícem jsem začal pracovat na novém tvaru bavlněné roušky, a když už jsem se chystal na výrobu prototypu, došlo ke zpřísnění opatření a nutnost nosit na většině míst respirátor nebo chirurgickou roušku. To v domácích podmínkách jen tak nevyrobíte...

Aby byla zaručena těsnost průmyslově vyráběných ochranných prostředků, je třeba, aby gumičky za uši byly dostatečně napnuté a nevznikaly tak žádné průduchy. Většinu lidí ale po nějaké době gumičky začnou tlačit, při dlouhodobém nošení dokonce mohou způsobit vážná poranění.

Když nošení roušky po celou pracovní dobu začalo vadit i mně, rozhodl jsem se najít nějaký ten "ear saver", jak se tyto pomůcky nazývají. Český výraz by podle vyhledávání asi byl "držák respirátorů a ústenek". Jednoduše řečeno, gumičky nejsou zaháknuté za vaše uši, ale za pomůcku kterou máte umístěnou vzadu na hlavě. Nemusí se vždy jednat o plastový výtisk, dají se najít například i varianty látkové, háčkované, apod.

Vlastnosti ear saveru

Bohužel žádný z modelů, který jsem našel a zkusil vytisknout, mi nesedl úplně ideálně. Rozhodl jsem se proto pro vlastní návrh, který by vyhovoval všem mým požadavkům:

  • respirátor musí těsně sedět na obličeji,
  • ear saver musí být pohodlný na zátylku,
  • gumičky nebudou působit tlak na uši.

Ač se to zdá jako samozřejmost, spousta designů stahuje gumičky do jednoho bodu nad nebo pod ucho. Tím pádem je pak respirátor více přitáhnutý nahoru nebo dolů a na opačné straně tak vznikají větší mezery a respirátor dobře netěsní. Pokud takový ear saver umístíte za ucho, tak potom zase gumičky tlačí na jeho horní a spodní část. I když celkový tlak není tak velký, stále není příjemné takto respirátor nosit.

Vlastní návrh ear saveru

Můj návrh vychází z oválu, který sedne na zátylek, a upevnění gumiček respirátoru ve dvou bodech nad a pod uchem. Tím pádem na obličej respirátor sedne tak, jak jeho výrobce zamýšlel, pouze ucho nahrazuje plastový ear saver. Pro jednoduché a rychlé nasazení jsem se také rozhodl mít na jedné straně uchycení gumiček napevno a na druhou jsem navrhl vyvýšenou část se zkosením pro rychlé upnutí gumičky.

Model pro tisk si můžete stáhnout z Thingeverse.

Tisk ear saveru

Jako materiál pro tisk jsem zvolil a doporučuji PET-G, které je dostatečně pevné, ale zároveň pružné. Výška vrstvy může být 0,2 i 0,3 mm, na výslednou funkčnost to nebude mít vliv. Model nevyžaduje žádné podpory a tisk je podle nastavení vaší tiskárny hotový během 25-40 minut. Při natočení o 45° je možné tisknout na tiskovou podložku o rozměrech 200*200 mm.

Nasazení ear saveru je velice snadné a s trochou cviku již stačí jeden pohyb a respirátor ani ear saver není nutné dále nijak rovnat. Sedne vám na první dobrou.

Vygravírované logo na bavlněné roušce

Bavlněná rouška

Bavlněná rouška

Vzhledem k dění okolo nás jsem se rozhodl využít vybavení své dílny a pustit se do výroby bavlněných roušek pro sebe, svou rodinu a přátele. Myslím, že není nutné se o aktuální situaci nijak rozepisovat, stejně tak tento článek neslouží k diskusi o účinnosti ochrany zdraví bavlněnými rouškami.

Hned na začátku doporučení nošení roušek se na sociálních sítích objevilo mnoho střihů a návodů na jejich výrobu. Zkusil jsem jak ty "skládané", tak i "složitější" střih, který jsem nakonec zvolil jako finální pro moji výrobu.

Šablonu pro střih a originální návod se nachází na této stránce. Přímý odkaz na stažení .pdf je zde.

Šablona střihu roušky

Po vytisknutí šablony si ověřte, zda je v pořádku její měřítko. K tomu slouží 2" (51mm) čára pod vzorem. V mém případě se trochu lišilo, proto jsem šablonu vystřihl s cca 2mm okrajem. Šablonu je možné obkreslit, nebo přímo přišpendlit na látku, ze které bude rouška vyráběna. Je potřeba počítat ještě s okrajem na švy. Já jsem volil cca 5 mm na každé straně. Na výrobu jedné roušky jsou potřeba 4 ks tohoto vzoru. V originálním návrhu jsou pro vnitřní a vnější stranu použité různé materiály.

Po výrobě cca 22 ks roušek mě napadlo pro řezání látky využít LUFREE laser, což se nakonec ukázalo jako velice funkční a efektivní řešení. Navíc šetří spoustu času a je přesnější než vystřihování.

Šňůrky na uvázání roušky

Vzhledem k tomu, že jsem v zásobách neměl vhodnou gumu a v době začátku výroby ještě musely být galanterie zavřené, rozhodl jsem se všechny roušky šít se šňůrkami na uvázání.

Šňůrky na uvázání jsou tvořeny proužky látky. Pro jednodušší práci jsem vystřihl z kartonu pruh o šířce 35 mm (doporučený rozměr pro klasickou "skládanou" roušku), podle kterého jsem si pak střih na látku překreslil. Délka by měla být cca 1 metr.

Před šitím šňůrek je vhodné si pro ulehčení práce u šicího stroje tyto pruhy nažehlit tak, že strany přehneme směrem ke středu, kde by měla zůstat nepatrná mezera.

Šití bavlněné roušky

Dva kusy látky vystřižené podle šablony přiložíme k sobě a sešijeme zaoblenou část, která tvoří vertikální šev uprostřed roušky. To stejné provedeme i s dalšími dvěma kusy. Vzhledem k tomu, že jsem "ze staré školy" (což rozhodně není urážka mé babičky, u které jsem šití jako dítě okoukal, ba naopak), každý okraj látky po sešití ještě projíždím entlovacím stehem (obroubení látky), aby se zamezilo jejímu třepení. Také jako asi jeden z mála v dnešní době dělám na konci švů na nitích ručně poctivé uzly.

Takto sešité kusy látky rozevřeme a přiložíme lícovou stranou k sobě. Máme tedy švy obou dílů vně roušky. Takto složené díly poté můžeme sešít k sobě. Já volil prvně horní okraj roušky a následně spodní. Pochopitelně jsem okraje opět obroubil. Po tomto sešití všech 4 kusů látky jsem zauzloval a ustřihl nitě na horní straně roušky.

Následně je možné otočit roušku naruby, tedy všemi švy dovnitř. Poté ještě prošijeme horní a dolní okraj, aby rouška dobře držela tvar. Také je možné boční strany projet entlovacím stehem. Nakonec jsem všechny nitě zauzloval a zastřihl.

Přišití šňůrek roušky

Posledním krokem je přišití šňůrek na uvázání roušky. Pro umístění na střed jsem jak nažehlené pruhy látky, tak samotnou ušitou roušku přeložil, v půlce přiložil k sobě a sešpendlil (nažehlený pruh se podélně přehne a rouška se "vsune" dovnitř), abych si manipulaci při šití zjednodušil. Pak už jen stačí pruhy látky prošít od jednoho konce přes roušku uprostřed až k druhému konci a máme hotovo.

Samozřejmě je možné použít místo šňůrek gumičky nebo na konci roušky udělat šev tak, aby bylo možné gumičku na okraji provléknout.

Na závěr jsem si nemohl odpustit "final touch" a na roušky vygravíroval logo LUFREE...

Ačkoliv se to může zdát složité, je to docela jednoduché. Pokusil jsem se v rámci možností natočit videa, která snad některé detaily lépe přiblíží.