Aura - svit ve tmě

Aura – studentský film Izolace

Při domlouvání spolupráce na filmu Izolace, o kterém jsem psal v předchozím příspěvku, také padl dotaz, zda bych uměl vyrobit něco, co by reprezentovalo umělou inteligenci v únikovém modulu. Konkrétně se mělo jednat o světelnou rekvizitu, která by blikala podle hlasového projevu umělé inteligence, jejíž text byl předem nadabovaný. Pochopitelně jsem na to kývl.

Každý nový projekt začíná nápadem, který se dál rozvíjí.

Patrik byl opět připraven a věděl, jak má rekvizita vypadat. Tentokrát měla být inspirací trojúhelníková světla Nanoleaf. Kreativní část tedy nebyla až tak náročná.

Před realizací nápadu je nezbytný design výsledného produktu.

Vzhledem k jasné předloze nebylo těžké vymyslet design rekvizity. Hned při zadání a prohlédnutí předlohy mě napadlo pro světelnou plochu použít pryskyřici. Bylo tedy vcelku jasné, že hlavní konstrukce bude vytištěna na 3D tiskárně a světelná plocha potom pryskyřicí vylita. Jediné úskalí bylo vymyslet usazení LED, které budou hlavní plochu nasvěcovat. Zespodu jsem pak udělal malé kanálky pro vedení kabeláže.

Pro realizaci projektu je třeba naplánovat technologie výroby nového produktu.

Nakonec jsem se rozhodl světlo vytisknout v jednom kuse, přičemž otvory pro LED jsem před odléváním pryskyřice přepažil kousky plexiskla, za které jsem následně LED umístil. Celý výtisk jsem měl v plánu obrousit, aby byl povrch hladký a přestříkat bílou akrylovou barvou ve spreji. Jako vhodnější řešení se později ukázalo povrch nabarvit bílou malířskou akrylovou barvou. Aby pryskyřice nebyla čirá a světlo se rozptýlilo, použil jsem pro její "zmléčnění" bílou barvu na alkoholové bázi.

Finální fází projektu je jeho fyzická realizace.

Mechanické díly

Výšku vrstvy tisku jsem nastavil na 0,2 mm při průměru trysky 0,4 mm. Použit byl bílý PET-G.

Aura - tisk
Aura - vylití pryskyřicí

Elektronika

Světelný zdroj

Na rozdíl od tabletu nebylo nutné veškerou elektroniku schovat do těla rekvizity, protože bylo možné vyvést kabely mimo únikový modul a tam blikání světla řídit. Stejně jako u tabletu jsem se rozhodl LED umístit na kousek mosazného plíšku. Jako zdroj světla jsem použil červené SMD LED o velikosti 2835 s napájecím napětím 1,8-2,5 V a proudem 60 mA. Na půlku mosazného plíšku, jsem nalepil dvě vrstvy kaptonové folie, na které je nalepena měděná páska. Mosazný plíšek tak tvoří jeden napájecí pól, měděná folie druhý. Všechny LED jsou tedy zapojeny paralelně.

Testovací zapojení řídicí elektroniky

Teď přišla na řadu ta zábavnější část. Ne že by ta první nebyla zábavná, ale u ní jsem tak nějak věděl co dělám. Při vymýšlení řídicí elektroniky jsme musel zalovit v paměti až do dob střední školy a pro jistotu také trochu googlit... Samozřejmě než jsem došel k finálnímu zapojení, funkci jsem si ověřil na nepájivém kontaktním poli.

Aura - testovací zapojení

Řídicí elektronika

Z pokusného zapojení po několika úpravách nakonec vzniklo následující schéma a DPS:

Celá řídicí elektronika je napájená 5 V přes micro USB konektor. Vstupní zvukový signál je oddělen klasickým invertujícím zapojením operačního zesilovače s velkým zesílením. Následně je přiveden přes napěťový dělič, který určuje míru odezvy na zvukový signál, na tranzistor T2. Na jeho bázi je opět napěťový dělič, který tentokrát určuje jeho předpětí, aby bylo možné nastavit i bez přivedeného zvukového signálu slabý svit LED. Z T2 je signál přiveden na výkonový tranzistor T1, která se stará o blikání LED. Na výstupu je do série k LED zapojen ochranný rezistor a paralelně k LED ještě elektrolytický kondenzátor, který zajišťuje pozvolné rozsvěcení a zhasínání LED v rytmu zvukové stopy.

Pouzdro elektroniky

Jelikož jsem rekvizitu nedělal pro sebe a nebylo v plánu, že bych byl při natáčení "na place", chtěl jsem vše udělat jednoduché na zapojení ke zvukové aparatuře. Pro DPS jsem navrhl pouzdro s konektorem pro napájení, výstup na LED, zvukový vstup a výstup.

Aura - model pouzdra elektroniky
Aura - pouzdro elektroniky
Tablet detail CASIS

Sci-fi tablet – studentský film Izolace

Při natáčení The Blaster II z produkce Founder movies jsme měli ve štábu mimo jiné mladé filmaře a studenty tohoto řemesla, kteří nám s natáčením pomáhali. Když se na mě pak Patrik Polák, který při natáčení kameru nepustil z ruky, obrátil s dotazem, zda bych dokázal vyrobit "vesmírný tablet" pro jeho film Izolace, nebylo nad čím přemýšlet.

Každý nový projekt začíná nápadem, který se dál rozvíjí.

Patrik měl docela jasnou představu, co potřebuje. Poslal mi několik obrázků jako inspiraci a na mě pak bylo vytvořit vlastní originální návrh. Hned z kraje jsme vzhledem k rozpočtu a času na výrobu zamítli, aby tablet zobrazoval požadovanou grafiku. Ne že by to nebylo možné, ale bylo by to časově i finančně náročnější. Nakonec jsme se domluvili na tom, že tablet bude svítit a grafický obsah bude doplněn v postprodukci.

Před realizací nápadu je nezbytný design výsledného produktu.

Rozměry tabletu

Prvně bylo třeba určit si rozměr tabletu. Chtěl jsem, aby byl rám tisknutelný v jednom kuse na mojí tiskárně LUFREE 3D printer, tedy maximální rozměr byl cca 300 mm, což je pro tablet ideální. Konečný rozměr je 280*186 mm. Umístění elektroniky jsem vyřešil pomocí rozšíření pravé strany rámu a zkosení rámu, což koresponduje se "sci-fi vizuálem" celého filmu.

Mechanické uspořádání

Uprostřed rámu je plexisklo o tloušťce 4 mm, které je z boků nasvíceno. "Zobrazovací plocha" tabletu je doplněna o prvky v jiném odstínu, součástí jednoho z nich je také název projektu "CASIS". Tento nápis a mřížku jsem se rozhodl vyplnit modrou pryskyřicí. Rám je složen ze dvou částí spojených šroubky, mezi nimi se nachází veškerá elektronika a LED podsvícení.

Vzhledem k napájení z baterie a snaze o co nejmenší tloušťku tabletu bylo jasné, že pro podsvícení nebude možné použít standardní LED pásky. Proto jsem se rozhodl vyrobit vlastní, o kterých napíšu později. Díky tomu ale bylo možné prostor pro elektroniku a podsvícení udělat opravdu nízký. Tablet má výšku pouze 18 mm.

Pro realizaci projektu je třeba naplánovat technologie výroby nového produktu.

Tělo tabletu

Rám tabletu a doplňkové prvky displeje jsou vyrobeny pomocí 3D tisku. Díky PEI tiskové podložce s texturou nebyly nutné výrazné povrchové úpravy, pouze strany jsem zabrousil brusným papírem, aby nebyly patrné jednotlivé vrstvy tisku. Celý povrch jsem pak sjednotil nástřikem černé akrylové barvy. Otvory v rámu a text "CASIS" jsem vyplnil dvousložkovou pryskyřicí obarvenou modrou barvou na alkoholové bázi. Displej je tvořen plexisklem.

Finální fází projektu je jeho fyzická realizace.

Mechanické díly

Výšku vrstvy tisku jsem nastavil na 0,2 mm při průměru trysky 0,4 mm. Použit byl černý a šedý PET-G.

Elektronika

Jak jsem výše napsal, vzhledem k napájení z baterie a požadavku na co možná nejtenčí tělo tabletu jsem nemohl použít standardní LED pásky. Napájení je realizované Li-ion baterií, kterou je možné dobíjet pomocí nabíjecího modulu přes micro USB konektor. Pro výrobu LED pásku jsem použil bíle SMD LED o velikosti 0805 s napájecím napětím 2,6-3,4 V a proudem 5 mA. Pásek tvoří proužek mosazného plíšku, přes jehož polovinu jsou nalepeny dvě vrstvy kaptonové folie, na které je nalepena měděná páska. Mosazný plíšek tak tvoří jeden napájecí pól, měděná folie druhý. Všechny LED jsou tedy zapojeny paralelně. Pro ošetření vybíjení baterie a větší efektivitu jsem nepoužil předřadné rezistory, ale step-down modul, kterým jsem pro LED pásek nastavil požadovaný proud. Díky tomu nedochází při postupném vybíjení baterie k pohasínání LED a také při plně nabité baterii nehrozí jejich poškození. Spínání podsvícení zajišťuje tlačítkový spínač s aretací.

Měřič CO2

Měřič CO2

V poslední době se rozmohl trend kontroly kvality ovzduší v prostředí nejen kanceláří, ale i domácností. Jedním z ukazatelů kvality ovzduší je koncentrace CO2. Vyrobit si zařízení, které by nám CO2 měřilo, přitom není nijak složité a náklady na jeho výrobu mohou být zlomkové oproti profesionálním produktům. Samozřejmě musíme počítat s určitou nepřesností při použití čínských senzorů bez laboratorní kalibrace, nicméně pro orientační měření bohatě postačí.

Koncentrace CO2 a jeho vliv na lidský organismus

  • 350-400 ppm - koncentrace venkovního prostředí,
  • do 1000 ppm - doporučená koncentrace CO2 ve vnitřních prostorách,
  • 1200-1500 ppm - maximální doporučená koncentrace CO2 ve vnitřních prostorách,
  • 1000-2000 ppm - příznaky únavy a snižování koncentrace,
  • 2000-5000 ppm - možné bolesti hlavy,
  • 5000 ppm - maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik,
  • nad 5000 ppm - nevolnost a zvýšený tep,
  • nad 15 000 ppm - dýchací potíže,
  • nad 40 000 ppm - možná ztráta vědomí.

Technické řešení

Jako senzor jsem zvolil velice oblíbený MH-Z19B s rozsahem 400-5000 ppm. Senzor obsahuje také PWM výstup a komunikuje po sériové lince. Práce s ním je velice snadná, protože pro Arduino existuje ověřená knihovna. K zobrazování naměřené hodnoty slouží 0,96" OLED displej a v zařízení se nachází také piezo pro signalizaci překročení přednastavených hodnot. Upozornění je záměrně dost nepříjemné, proto je zde i "touchítko" pro umlčení signalizace. Celé zařízení řídí Arduino Pro Mini.

Deska plošných spojů

Aby bylo zařízení co nejmenší, nachází se všechny komponenty z obou stran desky plošných spojů.

Krabička

Flexibilní tisková podložka s texturovaným PEI povrchem vytváří velice pěkný povrch první vrstvy výtisku, proto jsem se rozhodl vyzkoušet něco nového. Krabičku jsem navrhoval tak, aby ji bylo možné vytisknout "rozloženou" jako jsou například kartonové krabice před složením. Díky tomu všechny strany krabičky mají texturu danou PEI povrchem tiskové podložky a nejsou zde viditelné žádné vrstvy tisku.

Princip tisku krabičky

Výška tisku byla nastavena na 0,2 mm. Nejprve se vytisknou jednotlivé stěny ve vzdálenosti 0,4 mm od sebe a to ve dvou vrstvách (tedy výška 0,4 mm). Poté jedna souvislá vrstva (výška 0,2 mm), která všechny díly spojí k sobě a nad touto vrstvou již pokračuje tisk zbylých vrstev jednotlivých stran krabičky s hranou skosenou na 45°. Kvůli toleranci tiskárny jsou tyto pokračující vrstvy v základně vzdáleny 0,2 mm od sebe.

Model krabičky pro CO2
Model krabičky pro CO2 detail

Na vnitřní straně krabičky se nachází také drážky pro nasutí desky elektroniky a sloupky pro sešroubování krabičky dohromady. "Touchítko" bez problémů reaguje i přes 2mm stěnu krabičky. Na zadní a jedné boční straně se nachází průduchy pro volné proudění vzduchu.

Anycubic stroje

Nová Anycubic Wash & Cure Machine

Nová Anycubic Wash & Cure Machine

Moje "rodinka" Anycubic strojů se rozrostla o Anycubic Wash & Cure Machine!

Pravděpodobně víte, že tisk pomocí MSLA tiskárny (Mask Stereolitography) je ideální pro malé výtisky, u kterých je kladen velký důraz na detail. Tiskárna Anycubic Photon, kterou mám ve svém vybavení, disponuje tiskovou kapacitou 115*65*155 mm a rozlišením 47 μm (XY) a 25 μm (Z). "Temnou" stránkou této technologie je značný nepořádek, který provází především čištění jak tiskárny, tak samotného výtisku po jeho dokončení. Pryskyřici je možné v tiskárně ponechat pro další tisk, ale nedoporučuje se ji tam "skladovat" dlouhodobě. Výtisk proti tomu je vhodné nechat chvilku "okapat", následně umýt v isopropylalkoholu, a poté „dotvrdit“ pomocí UV záření. K tomu slouží právě Anycubic Wash & Cure Machine.

Vybavení

CNC fréza

CNC fréza

Ve vybavení mechanické dílny nesmí chybět CNC fréza (odkaz směřuje přímo na stránku produktu). Při výběru jsem volil kompromis mezi cenou a výkonem. Zvolená CNC fréza disponuje pracovní plochou 525*320 mm, z čehož obráběcí plocha je 380*250 mm a 50 mm ve vertikální ose.

Jedním z parametrů při výběru byla obráběná plocha. Ačkoliv na stránkách produktu je uvedena plocha 390*285 mm, reálně je plocha trochu menší. Tato uváděná hodnota určuje maximální posuv v osách X a Y, ovšem není možné frézovat v celé délce posuvu osy.

Další vlastností mechaniky je posuv, o který se starají kuličkové šrouby. Z důvodu většího mechanického namáhání při obrábění jsem nechtěl klasickou trapézovou závitovou tyč (nejčastěji používané u osy Z 3D tiskárny).

Třetí z hlavních parametrů při výběru frézy bylo komunikační rozhraní. Vzhledem k tomu, že většina strojů pracuje přes paralelní port a ty, u kterých se uvádí jako komunikační rozhraní USB, obsahují externí převodník (a díky tomu jsou cca o 50-100 USD dražší), rozhodl jsem se zakoupit CNC frézu s paralelním portem a komunikaci vyřešit vlastním převodníkem.

U zvolené frézy jsem neprováděl žádné zásadní úpravy. Vhledem k tomu, že výchozí bod pro obrábění je vždy závislý na tvaru a umístění obráběného materiálu, neinstaloval jsem prozatím koncové spínače. Jediné dvě úpravy byly umístění desky z dřevotřísky na pracovní plochu a výměna konzolí pro krokové motory.

Deska dřevotřísky obsahuje síť otvorů s roztečí 50 mm, ve kterých se ze spodní strany nachází narážecí matky M5. Do otvorů je možné buď přímo pomocí šroubů připevnit obráběný materiál nebo použít klipsy, jak je vidět na fotografii.

Původní konzole pro krokové motory byly z plastu, proto jsme se rozhodl o výměnu za hliníkové. Pravděpodobně to není nutnost, ale minimálně nyní stroj působí lepším dojmem a je robustnější.

Maker Faire Vienna 2019

Když se řekne "Fair", vzpomenu si na překlad jednoho staršího telefonu, který psal u Wi-Fi: "Síla signálu: veletrh“… Ale moment. "Veletrh" nám slovník překládá jako "Fair" bez "e" na konci. Tak kde se vzalo v názvu "Maker Faire"? Asi bezvýznamnou zajímavostí je, že "Faire" ve francouzštině znamená "dělat, udělat, vytvořit". Přiznávám se rovnou, že průzkumu názvu akce jsem moc času nevěnoval, a proto jsem se smířil s faktem, že "Faire" je starší tvar slova "Fair", a tudíž by význam měl být stejný i v kontextu s názvem této akce. Možná použití staršího tvaru slova (a pro mě dostatečné jako vysvětlení) souvisí s tím, že lidé, pro které je akce určena, se vracejí k tomu, že něco vytváří, místo aby to kupovali, proto je i tento starý tvar použit v názvu akce.

Co je Maker Faire?

A co tedy Maker Faire je? Jedná se o celosvětovou výstavu („přehlídku“, někdy se též uvádí „festival“) vynalézavosti, kreativity a tvořivosti. "Celosvětová" neznamená, že se lidé z celého světa sjedou ve Vídni na jedné akci, ale že se koná v různých termínech na různých místech po celém světě. Kromě Vídně je to například Berlín, New York, Tokyo, Hannover, Záhřeb, Řím, Shenzhen, Paříž a mnoho dalších. Od loňského roku k nim patří také Praha, ale k tomu se dostaneme později.

První Maker Faire se konal v roce 2006 v San Franciscu, v roce 2017 se již po celém světě konalo 30 velkých festivalů a 190 nezávislých minifestivalů. (Zdroj: makerfaire.com)

Co je zde k vidění?

Při této otázce mě napadá spíš: „Co zde není k vidění?“. Na Maker Faire najdete kutily, vynálezce, designéry a kreativce ze všech možných oborů. Od zemědělství přes řemeslníky, jako ševce, kováře, truhláře, hrnčíře, dále různé umělce, sochaře, malíře, designéry až po elektrotechniky, konstruktéry a mnohé další.

Maker Faire Vienna

V loňském roce jsem se poprvé zúčastnil Maker Faire a to rovnou prvního ročníku pořádaného v ČR. Celý koncept mě nadchl, proto jsem se rozhodl letos navštívit i Maker Faire ve Vídni, kde se koná již od roku 2016. Místo konání je METAStadt, bývalá tovární hala, kde se nyní pořádají různé akce.

Do Vídně jsem se vydal až v neděli 5. 5. 2019. Dle informací na webu jsem věděl, že se u areálu nachází parkovací plocha, ale s omezenou kapacitou, o čemž jsem se přesvědčil na vlastní kůži. Naštěstí se nedaleko komplexu nachází hobby market s velkým parkovištěm, kam mě jedna z pořadatelek (anglicky) navedla a kde nebyl žádný problém zaparkovat. Celý komplex je obrovský a chvilku tvá, než se dostanete ke vstupu. O to nepříjemnější je potom překvapení, když zjistíte, že celý vídeňský Maker Faire se koná v jedné hale s plochou „pouhých“ 4800 m2. Tato plocha je v členitém prostoru rozdělena mezi „víceméně“ dvě patra (jedna část je tvořena jakýmsi mezipatrem).

Hned za vstupem vás uvítá banner „Willkommen/Welcome“ a víceméně otevřený prostor. Čím více ale zacházíte do uliček ke stolkům vystavovatelů, zjistíte, že prostoru jaksi ubývá. Seznam vystavovatelů a detaily si můžete dohledat na webu akce, nebudu se tady rozepisovat s informacemi, které lze lehce najít jinde. Obecně by se ale dalo říci, že rozptyl zaměření byl opět obrovský. Byly k nalezení projekty a exponáty z oboru zemědělství, jako například domácí kompostér, dále chemie a různé pokusy pro děti. Řekl bych, že mnohem více než na pražském Maker Faire zde byla k vidění tvorba dekorací a šperků. Zajímavé byly také stánky s výrobky z odpadu, ať už se jednalo o šperky vyrobené ze starých DPS a stříbra nebo o různé tašky a doplňky ze starých pytlů od kávy (takových těch z kombinovaného materiálu – plast/hliník). "Samozřejmostí" jsou výrobky ze dřeva, kůže a dalších přírodních materiálů.

A nebyl bych to já, kdybych nezmínil elektrotechniku, různé roboty, 3D tiskárny a CNC stroje. Vejdete do haly a hned kousek od vás kráčí šestinohý robot, o pár metrů dál se vám nad hlavou vznáší dron. Popojdete k dalším stolům, kde robotická ruka drží kelímek, nebo vám stroj rovnou namíchá drink. Jinde robot skládá Rubikovu kostku nebo splétá provaz. Většina vynálezů je vytištěná na 3D tiskárně, některé díly jsou vyrobené na CNC frézách. Maker Faire je festival pro celou rodinu, proto na mnoha místech najdete workshopy pro děti, které si zde můžou zkusit pájet, něco sestrojit a výrobek odnést. Součástí celé akce jsou také partneři, kteří nabízí k prodeji potřebné nářadí a stroje. Od šroubováku přes Arduino až po celé 3D tiskárny a CNC frézy. Samozřejmostí jsou materiály pro 3D tisk, bez kterých se to neobejde. Podobné akce jsou ideálním místem k získání vzorků. Možná si vybavíte, jak jsem si "dělal srandu" ze sběračů na AMPERu, ale popravdě v tomto případě jde o něco trošku jiného. S 3D tiskem mám jisté zkušenosti a můžu říci, že pokud se někomu výtisky nedaří, nemusí to vždy znamenat, že dělá něco blbě. Ano, pravděpodobně skoro každému materiálu se dá přizpůsobit postup, aby výsledek "nefailnul", ale proč například máčet tiskovou podložku jakýmsi lepidlem či lakem, aby na ní výtisk držel, když stačí koupit materiál, který bude dobře držet sám o sobě? Nejsem si jist, kdo přesně to prohlásil, ale výrobci tiskových strun jsou často velice zkušení "plastáři" nebo chemikové, ovšem bez zkušeností s 3D tiskem. Mohou tedy produkovat sebelepší plasty, ale pokud neví, k čemu a jak se používají, může se stát, že pro tisk budou absolutně nepoužitelné. A k tomu se právě hodí na akci, jako je Maker Faire, se nestydět, o vzorky si říci a doma je v klidu vyzkoušet.

Co dál?

Možná je to subjektivní názor, možná ve Vídni bylo více návštěvníků nebo vystavovatelů, možná rozdíl mezi 6000 m2 a 4800 m2 je větší, než se zdá, možná členitá, víceúrovňová plocha působí menším dojmem, ale musím říci, že Maker Faire v prostředí Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, s plochou přes 6000 m2 na mě loni působil mnohem příjemněji a "vzdušněji" a určitě si ho letos nechci nechat ujít. Pokud vás akce zajímá, neváhejte mrknout na informace na web Maker Faire Prague, který se v Praze uskuteční o víkendu 22. a 23. 6. 2019.

V každém případě ale musím říci, že Maker Faire mě baví. Ať už v menším či větším měřítku, vždycky se rád podívám, jak kreativní a šikovní dokážou lidi být a ještě navíc, když jsou ochotni se se svými výtvory pochlubit. Klobouk dolů. Rád bych do budoucna navštívil i další místa, kde se Maker Faire koná. Třeba Berlín, Paříž nebo Řím... Vždyť to není zase tak daleko. A kdo ví, třeba někdy budu také vystavovat nějaké své výtvory...

Jak na AliExpress?

V dnešní době se už snad každý setkal s nákupy na e-shopech a určitě nemalá část z těchto lidí slyšela nebo nakupuje i na AliExpress. Jelikož v následujících příspěvcích a projektech, které zde dokumentuji, často využívám komponenty nakoupené právě na AliExpress, rozhodl jsem se napsat článek o tom, jak postupuji při nákupech já. Pochopitelně nemůžu tvrdit, že je to nejlepší způsob, ale troufám si říci, že je lepší než koupit první nebo nejlevnější věc, na kterou narazíte.

Aplikace se vyplatí

Prvním krokem je instalace aplikace. A proč využívat aplikaci a neobjednávat přímo na webu? Když pominu otázku pohodlí, tak pro mě je hlavním důvodem fakt, že ceny produktů v aplikaci jsou často nižší, než ty v prohlížeči. V roce 2017, když jsem prováděl upgrade mé první 3D tiskárny (také z AliExpress), koupil jsem 2,5W laser pro gravírování. V té době byla cena v aplikaci 69 USD, v prohlížečí potom 159 USD. V současné době už rozdíl není tak znatelný.

Později budu psát o tom, jak důležité pro mě jsou recenze produktů, proto pokud zrovna sháníte laser, můžete dát na mé doporučení (během dvou let provozu jsem se nesetkal z žádným problémem) a koupit si stejný 2,5W laser, jako já.

Bezpečné a výhodné platby

Po instalaci už jen stačí provést registraci a můžete začít nakupovat. Platby na AliExpress se pochopitelně provádí kartou. Ne každý věří obecně online platbám, natož pak platbám do Číny, proto je možné zřídit si u nějaké banky účet bez poplatků, kde si budete udržovat nějakou menší čásku a z tohoto účtu platby provádět. Já osobně jsem se nesetkal s žádným problémem při platbách, nikdy mi z účtu nezmizelo nic, co by nemělo. Posledního cca půl roku používám pro platby platební kartu od Revolut, který nabízí vždy o něco výhodnější kurz než banka. Na každém utraceném dolaru se tak dá ještě cca 1 Kč ušetřit. Není to mnoho, ale když už mám Revolut, který používám na placení i při cestách do zahraničí, tak proč toho nevyužít...

(V době psaní článku Revolut nabízí USD za 23,07 Kč, MMB 23,87 Kč, UniCredit 23,73 Kč.)

Vyhledávání produktů

Než začneme podrobnosti o vyhledávání a výběru zboží, hodí se uvést ještě pár informací. AliExpress jako takový není klasický internetový obchod, ale platforma, které zprostředkovává obchod mezi prodejcem a kupujícím. Při vyhledávání zboží se na vás tedy vyvalí oxbrovské množství stejného zboží od různých prodejců. To se pak liší jednak cenou, ale třeba i kvalitou. A nejde vždy jen o kvalitu zboží samotného, ale i kvalitu služeb každého jednoho prodejce. Naštěstí i na toto AliExpress myslí, jak si napíšeme za moment.

Už při vyhledávání můžete použít některé z filtrů. Například aby se vám zobrazovaly pouze produkty hodnocené 4 a více hvězdičkami (maximum je 5), nastavit si rozsah ceny zboží, zda se mají zobrazovat pouze produkty s poštovným zdarma nebo z jaké země má být zboží posláno. Poslední možnost se hodí především u věcí s vyšší hodnotou, protože pokud si vyfiltrujete například "Ship from Germany", máte jistotu, že nebudete muset platit DPH a CLO. Ptáte se, jak je možné, že mi čínský e-shop pošle zboží z Německa? Jednoduše - některé větší čínské e-shopy, jejichž zboží je v EU hodně žádané, si zřizují na různých místech v Evropě sklady zboží, ze kterých ho pak odesílají. Využívají volného trhu EU a předpokladu, že lidé budou zboží z těchto skladů upřednostňovat právě pro to, aby se vyhnuli případným dodatečným platbám. Zboží z těchto skladů bývá někdy trochu dražší, jindy je třeba zaplatit poštovné. Pokud se ale jedná například o 3D tiskárnu za 10 000 Kč, je lepší si pár stovek připlatit, jednak máte jistotu, že nebudete muset doplácet DPH (21 %, platí se při ceně zboží+poštovné nad 22 EUR) a CLO (dle typu zboží, platí se při ceně zboží+poštovné nad 150 EUR) a také transport v rámci Evropy bude přeci jen šetrnější a rychlejší než celá dlouhá cesta z Číny.

Výběr produktu

Jak už jsem napsal, pokud vyhledáváte nějaké zboží, můžou se na vás vyvalit desítky nebo i stovky nabídek. Jak si tedy mezi tím vším vybrat? Já osobně výběr řeším pomocí více kriterií:

  1. Hodnocení produktu,
  2. hodnocení prodejce,
  3. způsob prezentace e-shopu:
    • množství a rozmanitost produktů v e-shopu,
    • popis produktu, správnost údajů,
    • kvalita a přesnost fotografií produktu,
  4. počet objednávek daného produktu,
  5. cena.

Při vyhledávání můžete použít různé řazení produktů. Kromě klasického řazení podle shody či ceny je možné nastavit řazení dle počtu objednávek.

Hodnocení produktu

Hodnocení produktu je jedním z nejdůležitějších kritérií. Pokud pro mě zboží není úplně důležité nebo má nízkou cenu, risknu i nákup produktu s hodnocením kolem 4,5 hvězdiček. Jinak ve většině případů z nákupu vyřazuji zboží s hodnocením nižším než 4,7 hvězdiček. Do hodnocení produktu zahrnuji i recenze a fotografie zákazníků.

Vždycky potěší, pokud je nějaká zpětná vazba i z ČR, ale není to pro mě podmínkou. Také pokud je u produktu 5 pozitivních hodnocení a 1 negativní (většinou proto, že byl balík po cestě ztracen dopravcem), neberu to až tak tragicky - prakticky se nejedná o hodnocení produktu, ale přepravních služeb.

Hodnocení prodejce

Další z kritérií je hodnocení prodejce. To je tentokrát uváděno v %. Stejně jako u hodnocení zboží i u prodejců mám limit nastavený. V tomto případě na 97 %. Pod tuto hranici jdu opět jen u zboží nízké ceny nebo menší důležitosti. Hodnocení se po rozkliknutí informací o prodejci (v e-shopu kliknout na název obchodu) dělí ještě na přesnost popisu zboží, komunikace se zákazníky a rychlost odeslání zboží. To je opět hodnoceno na stupnici od 1 do 5 (tentokrát bez hvězdiček). V této sekci také naleznete kompletní statistiky hodnocení od zákazníků.

Množství a rozmanitost produktů v e-shopu

Menší váhu, ale ne úplně zanedbatelnou, také věnuji rozmanitosti e-shopu. Pokud například kupuji drivery TMC2130 pro mou novou 3D tiskárnu, je pro mě dobrou známkou, pokud se e-shop zabývá primárně elektronikou, komponenty pro 3D tiskárny a CNC stroje.

Popis produktu, správnost údajů

K prezentaci e-shopu také patří přesnost popisu produktu. Pokud je popis nepřesný nebo zavádějící, případně zkopírovaný například od jiného typu produktu, je to známka toho, že vše není úplně v pořádku a v mém výběru prodejce to může hrát roli.

Kvalita a přesnost fotografií produktu

Další věc pro mě důležitá jsou fotografie produktu. Musí jich být dostatečné množství pro vytvoření "celkového obrázku" o produktu. Detaily produktu, jako například typy konektorů nebo různě nastavovací komponenty jsou velkým přínosem. Také kvalita fotografií hraje svou roli, nicméně pokud jsou zde fotografie "jako z katalogu" namísto těch reálných, napovídá to, že produkt ve skutečnosti může vypadat docela jinak a kvalita nemusí být taková, jak se na fotografii zdá. Pokud je to možné, porovnávám fotografie v recenzích od zákazníků s fotografiemi prodejce.

Počet objednávek daného produktu

U každého produktu je uvedeno množství realizovaných objednávek. Vždy upřednostňuji, když produkt zakoupilo větší množství zákazníků - v hodnocení produktu by také mělo být více recenzí, které jsou pro mě důležité.

Cena

Pochopitelně cena produktu také hraje svou roli. Pokud ale ostatní přednosti převyšují, často volím i vyšší cenu.

Finální výběr produktu

Produkty vybírám jednak při samotném vyhledávání, ale také využívám nabídky, které se zobrazí pod konkrétním produktem jako "Seller Recommendations", což jsou podobné produkty od stejného prodejce, nebo "More To Love", což jsou podobné produkty jiných prodejců.

Pokud mám na rozhodnutí více času, vyberu více prodejců a sestavím si tabulku, kam si sepíšu cenu, hodnocení produktu a hodnocení prodejce. Jindy zase do košíku přidám více produktů a pak postupným odmazáváním vyberu ten finální.

Sledování zásilky

Po výběru a zaplacení zboží už stačí jen čekat. No ne tak docela. Je dobré stav i následně sledovat. Po zaplacení objednávky prodejci ubíhá lhůta pro odeslání zboží (10 dnů). Někteří odešlou zboží během pár dnů, jiným to trvá téměř do uplynutí této lhůty. To mi trochu kazí dojem z daného prodejce, nicméně hned neházím mobil s aplikací do žita, protože se mi mnohokrát stalo, že zásilka pak dorazila mnohem rychleji, než ostatní.

Po odeslání zboží začíná běžet další lhůta. Ta už je o poznání delší, protože udává dobu, do které by vám zboží mělo dorazit. Může to být například i 60 dní. Tuto dobu je dobré si hlídat, protože po jejím uplynutí se objednávka automaticky potvrdí jako doručená.

Pro sledování zásilek používám aplikaci 17TRACK. Ta slučuje sledování zásilek obrovského množství přepravních společností v jedno.

Co když zásilka dlouhou dobu nedorazila?

Jak jsem již napsal výše, po odeslání zásilky ubíhá lhůta, do které musí být doručena, jinak bude objednávka automaticky potvrzena jako doručena. Kupující může před jejím uplynutím kontaktovat prodejce, aby tuto lhůtu prodloužil (pouze prodejce to může udělat) nebo může požádat o odeslání zboží znovu. To byly takové ty "mírnější" postupy. Může se ale lehce stát, že vás to čekání po dvou měsících už prostě přestává bavit a vy chcete vrátit peníze. V tom případě můžete otevřít spor s prodejcem o vrácení peněz. Pokud balík nemá mezinárodní sledovací číslo, jsou vaše šance na úspěch vyšší. Může se ale stát, že balík má mezinárodní sledovací číslo, tudíž je jeho pohyb vidět i v rámci ČR a pokud vám Česká pošta ztratí balík mezi Prahou a Brnem, bude se prodejce s vrácením peněz "cukat" a navrhovat vám ať kontaktujete poštu nebo ať zrušíte spor a pár dní ještě počkáte atd. Po letech zkušeností už tyto žádosti buď ignoruji a nebo v případě, že je prodejce slušný, se mu snažím vysvětlit, že to bohužel nepůjde. Pokud vám prodejce nevyhoví, případně vám navrhne řešení, které vy zamítnete (v aplikaci), po několika dnech se do sporu vloží AliExpress a učiní závěrečné rozhodnutí na základě důkazů, které předložíte. Jak je vidět na screenshotech, aktuálně řeším problém, že byl balík doručen na úplně jinou adresu. Přestože měl dorazit do Východních Čech, doručení bylo dle trackingu v Praze. Než spor otevřu, zkusím s prodejcem vyjednat, aby zboží odeslal znovu, pokud mi nevyhoví, sledovací informace a informace o adresátovi v objednávce jsou dostatečným důkazem k tomu, aby mi AliExpress peníze vrátil. Ano, AliExpress. Vzpomínáte, jak jsem psal, že je to platforma pro zprostředkování obchodu mezi prodejcem a zákazníkem? Mimo to zajišťuje také finanční tok od zákazníka k prodejci. Jednoduše řečeno, když si něco objednáte a zaplatíte, peníze od vás obdrží AliExpress. Až v okamžiku, kdy k vám zboží v pořádku dorazí, dostane peníze prodejce. V případě ztráty zboží nebo vyhraného sporu vám tedy AliExpress vaše peníze vrátí a prodejce nedostane nic.

Zboží dorazilo, ale je poškozené nebo neodpovídá popisu

Stejně jako při ztrátě zboží je v takovém případě možné otevřít spor. Zde je ovšem důležité mít dostatečné důkazy o tom, co není v pořádku. Já osobně provádím podrobnou fotodokumentaci již během rozbalování a to pro případ, že by bylo zboží poškozené. Na fotkách je pak jasně vidět, jak bylo zabaleno a jestli to bylo dostatečné pro bezpečný transport. Pokud zboží není rozbité, ale neodpovídá popisu, případně nefunguje jak má, je opět potřeba mít dostatečné důkazy. Například nabíjecí baterie, které měly mít kapacitu 3000 mAh, jsem přeměřil chytrou nabíječkou a zjistil, že je kapacita cca 300 mAh. Pro AliExpress byla dostatečným důkazem fotografie displeje nabíječky, kde byla konečná hodnota kapacity vidět. Dalším případem byly LED žárovky, které měly být stmívací, ovšem nebyly. Jako důkaz jsem natočil video, kdy v jednom lustru je skutečně stmívací LED žárovka zároveň s touto nefunkční a světlo je ztlumováno a zesilováno (pochopitelně jen jedna fungovala). Opět to byl dostatečný důkaz pro úplné vrácení peněz.

Zboží dorazilo v pořádku, odpovídá popisu

Ačkoliv toto někoho možná zajímat nebude, pro mě je to velice důležitá část celého článku. Jistě každý, komu zboží nedorazí nebo dorazí poškozené či neodpovídá popisu, velice rád napíše negativní hodnocení. Důležité ale je psát hodnocení i v případě, že je vše v pořádku. Jen si vzpomeňte, co jsem psal o výběru zboží. Hodnocení zákazníků je jedno z hlavních kriterií, podle kterého si zboží vybírám. Proto já osobně považuji nejen za slušnost, ale především za férovost napsat recenzi na všechny objednávky, které udělám. Výjimku tvoří pouze objednávky, které nebyly dokončeny kvůli problémům s transportem. Přeci jen, pokud zásilku ztratí dopravce, není úplně fér dát produktu, který jste nikdy nedrželi v ruce, 1 hvězdičku.

Upgrade 3D tiskárny

Koncem roku 2016 jsem si pořídil 3D tiskárnu „no name“ z Číny. Hned po opadnutí prvotního nadšení jsem se pustil do její optimalizaci a vylepšení.

V první fázi jsem navrhl a vytiskl kryty elektroniky a žlaby pro kabeláž. Součástí první fáze byla také výměna mechanických koncových spínačů za optické.

V druhé fázi jsem vyměnil původní akrylátovou podpůrnou desku vyhřívané podložky za hliníkovou, protože původní deska se vlivem vysoké teploty deformovala. Před vyhřívanou podložku jsem zařadil napěťový booster, pomocí kterého jsem zvýšil její napájecí napětí o cca 50 %, díky čemuž je možné podložku vyhřát rychleji a na teplotu až 100 °C (původní maximum bylo 80°C a vyhřátí trvalo téměř 15 minut). Také jsem pod vyhřívanou podložku umístil korek pro lepší tepelnou izolaci.

Poslední fází byla kompletní výměna mechaniky osy X a Z. Mechanika osy X je navržena tak, aby bylo možné jednoduše vyměnit tiskovou hlavu za laser pro gravírování. Součástí nové tiskové hlavy je také indukční čidlo pro automatické vyrovnání nerovností tiskové podložky a ventilátor pro chlazení výtisku.

Od ledna 2020 má 3D tiskárna nového majitele...