Driver TMC2130

Když jsem poprvé narazil na drivery TMC2130 a zjistil výhody, které přináší, rozhodl jsem se, že je musím na nové 3D tiskárně vyzkoušet. Jednou z vlastností driverů je velice tichý chod motorů. Ukázalo se, že to může být i nevýhoda - byl jsem zvyklý, že tiskárnu slyším při tisku a tedy i přesně vím, kdy tisk skončil. S drivery TMC2130 téměř není slyšitelný rozdíl mezi klidovým stavem a tiskem. Samozřejmě to je nadsázka - kdo TMC2130 zkusí, již nechce žádné jiné.

Celý příspěvek naleznete zde:

Driver TMC2130

Prázdniny jsou za námi

Ačkoliv se může zdát, že jsem si dal v létě "voraz", opak je pravdou. Měl jsem tu čest být součástí jedné úžasné svatby, kde byla pod mojí taktovkou, mimo jiné, výzdoba a osvětlení. Právě osvětlení pro mě bylo novou výzvou, která mě neskutečně bavila, a proto jsem se i rozhodl na web přidat novou kategorii projektů a to právě "Osvětlení". Zároveň jsem se rozhodl o menší úpravu struktury menu, kde jsou nyní projekty přehledněji rozděleny do jednotlivých kategorií. Toho si určitě všimnete.

Další novinkou je CNC fréza v mém vybavení. Detailní článek o její volbě a zprovoznění mám také do budoucna v plánu napsat.

Zároveň nezapomínám na svou chytrou domácnost. Neměl jsem sice čas detailně zkoušet všechny funkce Google Home Hubu, abych o něm mohl napsat podrobný článek, nicméně nezanedbatelnou součástí chytré domácnosti jsou i chytré zásuvky. Ty mám v současné době tři, použité nejen na spínání dekorativního osvětlení, ale jedna je i součástí systému regulace vytápění. O tom také budu psát detailněji.

Zapomínat nesmím ani na svou tiskárnu LUFREE 3D printer, jejíž vývoj stále pokračuje. Bohužel v poslední době mě začala zlobit regulace teploty trysky. Pravděpodobně bude chyba v kabeláži, protože k problémům začalo docházet  během okamžiku, ale jako u mnoha dalších projektů jsem se ještě nedostal k její opravě. Následovat by měl článek o driverech TMC2130, které pro servomotory používám. Ve vzdálenější budoucnosti se chci vrhnout na kompletní redesign a výměnu bloku s extruderem.

No... Jak vidno, práce mě čeká hodně. Hurá do toho!

Maker Faire Prague 2019

Na začátku května jsem navštívil Maker Faire ve Vídni a avizoval jsem, že se chystám i na ten pražský. A tak se taky stalo. Maker Faire v Praze se konal již podruhé a to o víkendu 22. a 23.6.2019. Místo konání bylo stejně jako loni v prostředí Průmyslového paláce na pražském Výstavišti. O tom, co je Maker Faire jsem psal již v příspěvku o tom ve Vídni, proto ho nebudu popisovat znovu. Co sem ale chci napsat, je pár vět od programového ředitele Jiřího Zemánka z úvodu katalogu k pražskému Maker Faire.

"Byli jsme zvyklí, že přístup "udělej si sám" je motivován nedostatkem věcí.

Dnes si věci můžeme vyrábět ne proto, že nejsou, ale proto, že chceme proměňovat své nápady ve skutečnost."

Na Maker Faire v Praze se letos přihlásilo téměř 200 projektů z celého světa, 40 vystoupení na pódiu, 40 workshopů a nespočet kreativních aktivit. (Zdroj: Katalog Maker Faire Prague)

Co bylo k vidění?

A teď se budu opakovat. Nabízí se spíš otázka, "Co k vidění nebylo?". No jedna odpověď mě napadá. Letos nebylo k vidění největší vzduchové dělo na světě, které bylo loni velikým lákadlem. Na druhou stranu se sešla spousta věcí nových a neméně zajímavých. Oproti loňsku bych řekl, že letošní rok vynikal množstvím workshopů a různých dílen pro tvorbu na místě. Zábavu zde dle mého našli především mladší návštěvníci a děti, pro které byl letos připraven i dětský koutek. Nebudu vám nic nalhávat - kvůli nabytému víkendovému programu jsem neprocházel podrobně stánek po stánku. Také se jakožto "samozvaný maker jak Brno" hned tak něčím nenadchnu (3D tiskárny, lasery, pájky, chlorid železitý a UV lampy má doma přeci každý). Proto nechám na každém, jak moc podrobně si jednotlivé makery a jejich expozice nastuduje z oficiálního webu akce. Místo šesti knedlů textu s hromadou omáčky přidám raději opět pár fotografií projektů, které mě při průletem výstavištěm zaujaly.

Pochopitelně k vidění toho bylo mnohem a mnohem víc. Ale prostě... To musíte vidět na vlastní oči. Obzvlášť, pokud jste kreativní a šikovní, rádi zkoušíte nové věci nebo něco tvoříte. Maker Faire přináší zábavu pro celou rodinu a upřímně, za rodinné vstupné do kina byste dali mnohem víc než za celodenní vstupenky na festival plný zábavy, kreativity a inspirace.

Hotel Spejbl - netradiční způsob ovládání loutek.

Tisk z čokolády a čokolády na čokoládu.

MSLA 3D tiskárna SL1 od Prusa Research s.r.o.

A stejně jako v závěru příspěvku o Maker Faire ve Vídni se nabízí otázka:

Co dál?

Osobně jsem rád, že se akce tohoto typu u nás rozvíjí a rozhodně si nenechám ujít další regionální akce Maker Faire. Nejbližšími z nich (především místem konání) budou Mini Maker Faire Brno (19. a 20. října 2019) a kdo ví, možná se zajedu podívat i Mini Maker Faire Bratislava (15. listopadu 2019). Kompletní seznam všech akcí po celém světě najdete na oficiálním webu Maker Faire, můžete se tak klidně i dříve zajet podívat do Německa, Belgie nebo i mnohem dál. Prostě kam vás to bude nejvíce táhnout.

Maker Faire Vienna 2019

Když se řekne "Fair", vzpomenu si na překlad jednoho staršího telefonu, který psal u Wi-Fi: "Síla signálu: veletrh“… Ale moment. "Veletrh" nám slovník překládá jako "Fair" bez "e" na konci. Tak kde se vzalo v názvu "Maker Faire"? Asi bezvýznamnou zajímavostí je, že "Faire" ve francouzštině znamená "dělat, udělat, vytvořit". Přiznávám se rovnou, že průzkumu názvu akce jsem moc času nevěnoval, a proto jsem se smířil s faktem, že "Faire" je starší tvar slova "Fair", a tudíž by význam měl být stejný i v kontextu s názvem této akce. Možná použití staršího tvaru slova (a pro mě dostatečné jako vysvětlení) souvisí s tím, že lidé, pro které je akce určena, se vracejí k tomu, že něco vytváří, místo aby to kupovali, proto je i tento starý tvar použit v názvu akce.

Co je Maker Faire?

A co tedy Maker Faire je? Jedná se o celosvětovou výstavu („přehlídku“, někdy se též uvádí „festival“) vynalézavosti, kreativity a tvořivosti. "Celosvětová" neznamená, že se lidé z celého světa sjedou ve Vídni na jedné akci, ale že se koná v různých termínech na různých místech po celém světě. Kromě Vídně je to například Berlín, New York, Tokyo, Hannover, Záhřeb, Řím, Shenzhen, Paříž a mnoho dalších. Od loňského roku k nim patří také Praha, ale k tomu se dostaneme později.

První Maker Faire se konal v roce 2006 v San Franciscu, v roce 2017 se již po celém světě konalo 30 velkých festivalů a 190 nezávislých minifestivalů. (Zdroj: makerfaire.com)

Co je zde k vidění?

Při této otázce mě napadá spíš: „Co zde není k vidění?“. Na Maker Faire najdete kutily, vynálezce, designéry a kreativce ze všech možných oborů. Od zemědělství přes řemeslníky, jako ševce, kováře, truhláře, hrnčíře, dále různé umělce, sochaře, malíře, designéry až po elektrotechniky, konstruktéry a mnohé další.

Maker Faire Vienna

V loňském roce jsem se poprvé zúčastnil Maker Faire a to rovnou prvního ročníku pořádaného v ČR. Celý koncept mě nadchl, proto jsem se rozhodl letos navštívit i Maker Faire ve Vídni, kde se koná již od roku 2016. Místo konání je METAStadt, bývalá tovární hala, kde se nyní pořádají různé akce.

Do Vídně jsem se vydal až v neděli 5. 5. 2019. Dle informací na webu jsem věděl, že se u areálu nachází parkovací plocha, ale s omezenou kapacitou, o čemž jsem se přesvědčil na vlastní kůži. Naštěstí se nedaleko komplexu nachází hobby market s velkým parkovištěm, kam mě jedna z pořadatelek (anglicky) navedla a kde nebyl žádný problém zaparkovat. Celý komplex je obrovský a chvilku tvá, než se dostanete ke vstupu. O to nepříjemnější je potom překvapení, když zjistíte, že celý vídeňský Maker Faire se koná v jedné hale s plochou „pouhých“ 4800 m2. Tato plocha je v členitém prostoru rozdělena mezi „víceméně“ dvě patra (jedna část je tvořena jakýmsi mezipatrem).

Hned za vstupem vás uvítá banner „Willkommen/Welcome“ a víceméně otevřený prostor. Čím více ale zacházíte do uliček ke stolkům vystavovatelů, zjistíte, že prostoru jaksi ubývá. Seznam vystavovatelů a detaily si můžete dohledat na webu akce, nebudu se tady rozepisovat s informacemi, které lze lehce najít jinde. Obecně by se ale dalo říci, že rozptyl zaměření byl opět obrovský. Byly k nalezení projekty a exponáty z oboru zemědělství, jako například domácí kompostér, dále chemie a různé pokusy pro děti. Řekl bych, že mnohem více než na pražském Maker Faire zde byla k vidění tvorba dekorací a šperků. Zajímavé byly také stánky s výrobky z odpadu, ať už se jednalo o šperky vyrobené ze starých DPS a stříbra nebo o různé tašky a doplňky ze starých pytlů od kávy (takových těch z kombinovaného materiálu – plast/hliník). "Samozřejmostí" jsou výrobky ze dřeva, kůže a dalších přírodních materiálů.

A nebyl bych to já, kdybych nezmínil elektrotechniku, různé roboty, 3D tiskárny a CNC stroje. Vejdete do haly a hned kousek od vás kráčí šestinohý robot, o pár metrů dál se vám nad hlavou vznáší dron. Popojdete k dalším stolům, kde robotická ruka drží kelímek, nebo vám stroj rovnou namíchá drink. Jinde robot skládá Rubikovu kostku nebo splétá provaz. Většina vynálezů je vytištěná na 3D tiskárně, některé díly jsou vyrobené na CNC frézách. Maker Faire je festival pro celou rodinu, proto na mnoha místech najdete workshopy pro děti, které si zde můžou zkusit pájet, něco sestrojit a výrobek odnést. Součástí celé akce jsou také partneři, kteří nabízí k prodeji potřebné nářadí a stroje. Od šroubováku přes Arduino až po celé 3D tiskárny a CNC frézy. Samozřejmostí jsou materiály pro 3D tisk, bez kterých se to neobejde. Podobné akce jsou ideálním místem k získání vzorků. Možná si vybavíte, jak jsem si "dělal srandu" ze sběračů na AMPERu, ale popravdě v tomto případě jde o něco trošku jiného. S 3D tiskem mám jisté zkušenosti a můžu říci, že pokud se někomu výtisky nedaří, nemusí to vždy znamenat, že dělá něco blbě. Ano, pravděpodobně skoro každému materiálu se dá přizpůsobit postup, aby výsledek "nefailnul", ale proč například máčet tiskovou podložku jakýmsi lepidlem či lakem, aby na ní výtisk držel, když stačí koupit materiál, který bude dobře držet sám o sobě? Nejsem si jist, kdo přesně to prohlásil, ale výrobci tiskových strun jsou často velice zkušení "plastáři" nebo chemikové, ovšem bez zkušeností s 3D tiskem. Mohou tedy produkovat sebelepší plasty, ale pokud neví, k čemu a jak se používají, může se stát, že pro tisk budou absolutně nepoužitelné. A k tomu se právě hodí na akci, jako je Maker Faire, se nestydět, o vzorky si říci a doma je v klidu vyzkoušet.

Co dál?

Možná je to subjektivní názor, možná ve Vídni bylo více návštěvníků nebo vystavovatelů, možná rozdíl mezi 6000 m2 a 4800 m2 je větší, než se zdá, možná členitá, víceúrovňová plocha působí menším dojmem, ale musím říci, že Maker Faire v prostředí Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, s plochou přes 6000 m2 na mě loni působil mnohem příjemněji a "vzdušněji" a určitě si ho letos nechci nechat ujít. Pokud vás akce zajímá, neváhejte mrknout na informace na web Maker Faire Prague, který se v Praze uskuteční o víkendu 22. a 23. 6. 2019.

V každém případě ale musím říci, že Maker Faire mě baví. Ať už v menším či větším měřítku, vždycky se rád podívám, jak kreativní a šikovní dokážou lidi být a ještě navíc, když jsou ochotni se se svými výtvory pochlubit. Klobouk dolů. Rád bych do budoucna navštívil i další místa, kde se Maker Faire koná. Třeba Berlín, Paříž nebo Řím... Vždyť to není zase tak daleko. A kdo ví, třeba někdy budu také vystavovat nějaké své výtvory...

AMPER 2019

V minulém týdnu jsem navštívil 28. ročník mezinárodního veletrhu elektrotechniky, energetiky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení. Samozřejmě je řeč o veletrhu AMPER 2019 v Brně.

Nudné zajímavosti o tom, kolik stovek firem z desítek zemí zde vystavovalo a kolik tisíc lidí veletrh navštívilo se můžete dočíst na oficiálních stránkách. Já jsem ale už po první hodině strávené na veletrhu přemýšlel, jak příspěvek o něm koncipovat. Nutno podotknout, že jsem tam nebyl poprvé, a právě proto jsem si uvědomil, že člověk s každým dalším ročníkem veletrh navštěvuje s jinými cíli. Nakonec jsem se rozhodl příspěvek zařadit do kategorie "blog"...

Jo, pokud by vás ty blogové texty nebavily, můžete skočit rovnou na konec článku, kde najdete pár fotek se stručným popisem.

Cíle se mění, AMPER zůstává

Na střední škole bylo hlavním cílem mít omluvenku z výuky. Jakožto absolventu oboru "Mechanik elektronik" totiž coby omluvenka na celý den stačila vstupenka z veletrhu. Ale i tehdy se důvody návštěvy každým rokem vyvíjely. Když pominu, že jedním z nich bylo nasbírat co nejvíc propisek a propagačních předmětů, v posledních ročnících se do popředí dostávala potřeba zjistit, čemu bych se chtěl věnovat dál. Tehdy jsem měl jasno. Byla to automatizace. Všechny ty roboty, hejblata, senzory,... Prostě věci, které samy umí něco udělat jsou fascinující.

Sběrač v každém věku

Než ale budu pokračovat dál, chtěl bych se o jednu věc podělit. Zpětně si říkám, jak komická byla honba za propiskami, otvíráky, a všemi těmi zbytečnosti, které nás na střední škole vždycky tolik lákaly. O to komičtější je, když teď vidím, jak některé lidi toto hobby neopouští ani ve značně pokročilém věku... A bojím se, že se mi to také vrátí...

Něco stálejšího?

Většina mých dřívějších zkušeností byla taková, že "stánkaři" hledají primárně obchodní partnery. Od všech těch obchodníků se ale vždy bylo možné dozvědět spoustu informací o dané firmě, jejich produktech a třeba i chodu firmy samotné. Takoví lidé vám pak mohli předat kontakt na HR a stačilo už jen poslat životopis. Zdá se mi ale že poslední dobou, kdy je o techniky a techničky čím dál větší zájem (a kterých je nedostatek), můžete i přímo na veletrhu narazit za zástupce HR oddělení a jednoduše tak zjistit, zda máte budoucnost právě v jejich firmě.

Hledání inspirace a spolupráce

V další fázi může být vaším cílem hledání inspirace nebo spolupráce na diplomových pracích. Takový veletrh je dobrý nejen na čumendu, ale je dobré se nestydět a s lidmi i hovořit. A to ne jen ve stylu "Můžu si vzít tu propisku?", ale říci čím se zabýváte, co vás zajímá nebo s čím potřebujete pomoci.

Popravdě už nevím, jestli jsem na pana inženýra Luxe narazil právě na AMPERu, ale pamatuji si ho minimálně ze dvou ročníků. Ale to není důležité. Důležité je, že mi velice ochotně pomohl s materiální podporou pro praktickou část mé diplomové práce. A stačilo se jen nestydět  zeptat.

A když nevíte coby...

Pokud nehledáte obchodní partnery, inspiraci, spolupráci ani zaměstnání. Pokud už máte po škole a máte zaměstnání, které vás baví. Pak se můžete zajít jen podívat na novinky. Pozdravit staré známé, spolužáky, kamarády, podívat se na stánek své Alma mater a dát si to, co k veletrhům patří... Klobásu a pivo...

Co mě na AMPERu zaujalo?

Mezi stálice veletrhu patří UNIVERSUM, neboli pán s lepidly, některými nazýván také "takový ten Horst Fuchs". Rád vám předvede, že dokáže přilepit cokoliv k čemukoliv a že to bude opravdu držet!

"Klasiku" ve formě sexy hostesek netřeba představovat, protože na ně lze narazit u každého druhého stánku. Co ale podle mě stojí za zmínku je poněkud netradiční forma prezentace za pomoci starších paní, troufám si říci, že možná i seniorek či důchodkyň, které se na stánku zabývaly pletením, případně roznášely po pavilonu echt babičkovské buchty s ovocem a drobenkou. Je to podle mě super nápad, jak zaujmout a zároveň pomoci starším lidem přivýdělkem k důchodu nebo beztak špatně placené práci.

Zajímavostí, ale ne překvapením, byl také Indický pavilon. A když nad tím tak přemýšlím, buď jsem minul a nebo se zmenšil pavilon Čínský... Jak je vidět na fotce, tak většina stánků zeje prázdnotou. Snad proto, že jsem veletrh navštívil víceméně v době oběda...

Po výše uvedených zajímavostech jsem již začal pátrat po tom, co mě aktuálně nejvíce zajímá a to jsou 3D tiskárny. A to byl úkol vskutku nelehký. Na několik kousků jsem narazil hned na konci prvního pavilonu (od hlavního vstupu, tedy "V") a pak... Pak už nic moc. Tuším, že už jsem pak našel jen dvě tiskárny. Podíval jsem se, jak jim to pěkně jde, pobral pár letáčků a plný očekávání, jak to dopadne s tou mou novou, vlastní 3D tiskárnou, jsem se vydal zpět k domovu.

A na závěr ještě pár videí... Málo 3D tiskáren, zato hodně robotů...

SLA 3D tiskárna Formlabs Form 2.

Robot, který upraví polohu televize... I kdybyste se na hlavu stavěli.

A kontroloři nebudou mít co žr4t...

Seiline je online

Ne vždy musí být kostým z produkce LUFREE, obzvlášť když se dají koupit již hotové stylové retro šaty, jako oblékla Seiline... Nějaký ten detail je ale vždy potřeba vyrobit, proto na stránce najdete i popis zařízení s podivným názvem "baby machine".

Stránku kostýmu naleznete zde.

Seiline

LUFREE 3D printer

Přibližně před rokem jsem se rozhodl, že nutně potřebuji 3D tiskárnu s větší tiskovou plochou, než kterou jsem měl do té doby k dispozici. V úvahu připadala jak koupě hotového produktu nebo stavebnice, tak i konstrukce dle zcela vlastního návrhu.

Zprvu jsem procházel internet a hledal 3D tiskárny s tiskovou plochou alespoň 300*300 mm, ale vždycky mě u konkrétního produktu vadilo několik detailů.

Volba nakonec padla na vlastní výrobu. Nejen, že si člověk může navrhnout vše podle svých představ (i když nevýhoda je, že to tak někdy nemusí dopadnout), ale také si u vlastní konstrukce užije více zábavy.

Svého předchozího průzkumu trhu jsem následně využil k inspiraci pro svůj vlastní návrh. Projekt jsem nazval "LUFREE 3D printer"...

Ačkoliv dokumentaci a vlastně ani samotnou 3D tiskárnu nemám ještě kompletní, rozhodl jsem se ji přidat do projektů sem na web již teď. Časem budu doplňovat další informace a fotky.

Stránku projektu naleznete zde:

LUFREE 3D printer

Začínám tvořit web

Když se mě v srpnu 2017 kamarád zeptal, zda bych byl schopen vyrobit repliku rotačního kulometu M134, netušil jsem, co vše bude následovat, pokud na to kývnu. V té době jsem byl již téměř rok majitelem 3D tiskárny, ale do žádného tak velkého projektu jsem se zatím nepustil.

"Překážky jsou tu od toho, aby zastavily lidi, kteří nejsou dostatečně odhodlaní je překonat."

Ze začátku jsem měl obavy, zda to dokážu. Přeci jen vyrobit zbraň, se kterou exceloval i sám velký Arnold Schwarzenegger je výzva hodna respektu, ale inspirován mým oblíbeným citátem Randyho Pausche "Překážky jsou tu od toho, aby zastavily lidi, kteří nejsou dostatečně odhodlaní je překonat.", jsem se rozhodl jít do toho naplno. A odhodlání se vyplatilo. Několik hodin modelování, 65 hodin tisku, víc než půl kilometru filamentu, 3 vrstvy akrylového laku, 59 šroubků, jedno odpoledne strávené sestavováním a ejhle, za necelých 14 dní byl "rotačák" na světě...

Co dál? Podařilo se mi překonat obavy a vyrobit něco velkého. Doslova velkého. Chtěl jsem tvořit dál, vyzkoušet, co všechno dokážu. V ten moment se v mé hlavě zrodila myšlenka. Ne příliš konkrétní, ale dost silná na to, abych ji nenechal zase zmizet. Role se nyní obrátily. Nyní přišla ta chvíle, kdy je potřeba se o myšlenku podělit s někým dalším, aby mi ji pomohl zformovat do konkrétních obrysů. Tentokrát jsem za Robinem přišel já a řekl mu, že bych rád udělal kompletní produkci filmu. Nevěděl jsem o čem by měl být, jaký by měl být jeho děj. Chtěl jsem jen tvořit. Chtěl jsem, aby to, co udělám bylo ve filmu vidět. Jakožto velký fanda sci-fi jsem navrhl, aby i náš nový film byl v tomto žánru. Zrodil se The Blaster II - Second blast. Nechci nikoho nudit příběhem o tom, jak vznikal tento film. Důležité je, že po dokončení natáčení jsem se rozhodl, že by bylo dobré se o svou tvorbu podělit. Udělat web, kde bych mohl prezentovat své výtvory, inspirovat další lidi a případně i pomoci s jejich vlastními projekty. Zrodil se projekt LUFREE...